Dětský organismus je velmi pozoruhodný systém. Vyznačuje se totiž takovými znaky, které bychom u dospělého organismu nemohli najít. Už jen jako rodič si můžete všimnout několika rozdílů, které udržují děti při životě, takže přežijí mnohé pády, úrazy a další nepříjemné příhody. Již z anatomického pohledu se děti přirozeně lišit musí. Je ale důležité to, že jednotlivé struktury nejsou jen zmenšeninou toho, jak je známe u dospělého, ale jsou patrné i jiné rozdíly. Například uložení těchto orgánů je jiné. Děti se po narození živí převážně sáním mateřského mléka.
Uzpůsobení jejich nosohltanu, který je celkově položený výše než u dospělého, umožňuje současné sání a dýchání. Tím, jak se bude nosohltan posouvat níž, tato schopnost pomalu vymizí. Na začátku života, těsně po porodu břišní dutinu vyplňují hlavně játra. To je dáno tím, jak jsou játra metabolicky důležitý orgán a jejich funkce je odvislá od jejich velikosti. Dětské oko je tak nedovyvinuté, že zrak novorozence je naprosto miziví. Až pár týdnů po porodu je dítě schopno rozeznat obličeje svých rodičů, pokud se k němu dostatečně nakloní. To, co mají děti mnohonásobně lépe vyvinuté než dospělci, je schopnosti rozpoznat věci podle hmatových zakončení v ústech.
Asi ani nejde tak moc o dokonalý vývoj, ale v dospělosti asi hmatová tělíska v ústech příliš netrénujeme. Pokud bychom poodešli od anatomie k fyziologii dítěte, pak si na jeho organismu můžeme ukázat neskutečně rychlý metabolismus. Dětský metabolismus musí být přirozeně rychlý, protože tak vysoké nároky pak v dospělosti žádný z orgánů mít nebude. Většina energie je spotřebována na růst jednotlivých částí. Z tohoto jevu ale také vyplývá, proč děti potřebují dostatek spánku. Jen během spánku dochází ke specifickým opravným mechanismům, k dokončení některých započatých dějů a k doplnění zásob energie.