Kvalitu našich životů ovlivňují zásadní měrou i nejrůznější státní instituce. Vždyť jsou to právě ony, kdo nás podporují, když jsme právě ve špatné finanční situaci, když přijdeme o práci a podobně. A mohou nás ovlivňovat vlastně i jiné, soukromé firmy a organizace, jichž je povícero. Ale kdy se můžeme na jejich pomoc spolehnout? Vlastně jen v jediném případě. Když tu máme někde trvalý pobyt. Protože teprve pak se ví, kde jsme k nalezení, kam patříme a pod koho tedy spadáme. Jenom pak je možné počítat s pomocí, která se v této zemi nabízí, a jenom pak také můžeme plně využívat to, co si mohou našinci dovolit.
A není tedy divu, že si všichni v rámci možností někde takový trvalý pobyt sháníme. My našinci stejně jako jiní občané Evropské unie mající tu právo neomezeného pobytu. Nikdo nechce být bezdomovcem, který žije mimo systém, protože nesplňuje zásadní podmínku pro to, aby se o něj někdo zajímal.
Ale ne vždy si můžeme koupit vlastní dům nebo byt, kde bychom se mohli k trvalému pobytu přihlásit. A ne vždy nám dá tu možnost pronajímatel, v jehož nemovitosti pobýváme. A pak se náš život může významně komplikovat.
A když to nejde zařídit způsobem, který byl popsaný a který připadá každému logický? Když někdo nemá střechu nad hlavou, pod kterou by si mohl takový trvalý pobyt zaregistrovat? Pak je pro leckoho štěstím, že mu nabízí takový trvalý pobyt Praha docela jednoduše. A kdokoliv po něm zatouží, může ho mít.
Když nemá někdo budovu s orientačním, evidenčním nebo popisným číslem určenou k bydlení, ubytování nebo alespoň individuální rekreaci, prostě si takový trvalý pobyt nezajistí sám. Ale ani někdo takový není ztracený. Když na to přijde, může si zařídit i jenom takzvané virtuální trvalé bydliště. Tedy má možnost přihlásit se k němu na adrese někoho jiného, kdo mu to umožní. A to znamená mít adresu tam, kde ji člověk chce a potřebuje mít. I když tam ve skutečnosti nebydlí.